Léto na talíři

Jelikož teploty v červnu až příliš často překračovaly třicítky, bylo třeba přistoupit ke „studenému“ vaření. Vymýšlela jsem různé zeleninové i obilninové a luštěninové saláty a bowl, ale i třeba zkoušela rozličná pesta, která jsem pak promíchala s těstovinami, kuskusem či jáhlami. Troubu jsem zapínala vždy jen ráno, abych upekla např. zeleninu do salátů anebo upekla nějaký letní koláč či bublaninu anebo naše nejoblíbenější kváskové loupáky. A taky jsem zvládla přiopít i svůj oblíbený recept na cheesecake. A taky první jahodové knedlíky.


Výlety

Jelikož se budeme v létě stěhovat (snad!) neplánujeme žádnou dovolenou, ale několik kratších výletů určitě uskutečníme.

Do Litoměřic na snídani a do Ploskovic na pávy

Jedním z prvních míst, kam jsme se po téměř roce a půl vrátili, byly Litoměřice. Ohromně se mi ve městě líbí taková komunitní atmosféra – v sobotu ráno místní vyráží na snídani, na trhy, k řezníkovi a pro čerstvé květiny. Možná je můj dojem příliš idealistický, ale co už.

Kavárny tu mají ale skvělé. Na snídani doporučujeme Kafe doma, kde za zcela nepražské ceny dostanete bohatou snídani. Na sobotní rána si tu udělejte raději rezervaci. A na dezert se přesuňte do vyhlášené Kávy s párou. Kromě super cheesecaků vaše děti zaujme zmenšenina města, kde za 50korunový žeton rozhýbete i několik vláčků.

Pár kilometrů vzdálené Ploskovice byly perfektním pokračováním našeho výletu. Do Ploskovic nás zcela nekulturně přivedla nová kniha Lukáše Hejlíka a jeho doporučení na Café Páv. Kolem zámku, který se už drahnou dobu schovává pod lešením, se promenádují pávi a nemají ostych přijít až k vám do kavárny. Tam si kromě menší svačiny anebo většího oběda objednejte domácí zmrzku.


Na nejlepší kávu do Kutné hory a do zámeckého parku v Kačině

V hodinové dojížďkové vzdálenosti od Prahy je Kutná hora, kde jsme už před pár lety byli, ale za tu dobu se tu otevřelo spousta gastro pointů, které bylo třeba prozkoumat. Díky brzkému Anežčině budíku jsme před 9 procházeli kolem Chrámu svaté Barbory. Osobně mám rána ve městech nejraději, jsou klidná, nikde není moc lidí a máte možnost si památky užít pro sebe. I tady se nám poštěstilo.

Následně jsme se přesunuli posilnit do vyhlášeného Kafírnictví, kde nám cappuccino tak chutnalo, že jsme si dali rovnou nášup. Na mlýnku měli zrovna Kolumbii od pražského Candycanu a káva byla vskutku dokonalá. Naši radost umocnil i dětský koutek/výklenek ve zdi, takže vypití kávy proběhlo poměrně v poklidném duchu.

Největší radost měla ale Anežka ze stříkající vody v Breüerových sadech. Dětský smích je prostě nejvíc.

Po pár hodinách v KH jsme se přesunuli se pořádně projít do zámeckého parku na zámku Kačina, kde i díky jeho rozloze nebylo problém si najít místa bez lidí a užít si tak klid.


Cesty za zmrzlinou a cold brew

Když jsem v roce 2019 čekala Anežku, byla ukrutná vedra. I možná proto jsme tak propadli zmrzlinám z Crème de la Crème. A letos to nevidím jinak. Běžně se s manželem střídáme ve výběru. Nejčastěji bereme tři příchutě a ten druhý, který nevybíral, hádá příchutě. Manžel má téměř čisté skóre v počtu neuhodnutých příchutí :))). Naším tipem jsou příchutě Malaga s rozinkami naloženými v dezertním vínu marsala.

Na doma nás pak uchvátily kelímky od brněnské Ještě jednu, které se dají sehnat v Myšákovi ve Vodičkově ulici. Jejich krupicová kaše ve formě zmrzliny je epická.

Loni jsem si zamilovala cold brew a se stoupající teplotou se mi chutě vrací. Není geniálnějšího osvěžení než jemně nakyslého cold brew na ledu a plátkem citrónu. A kromě nalezení své kavárenské základny pro cold brew, jsem se pustila i do přípravy domácí verze. Hodně mi zachutnala pro tento způsob přípravy tato káva.


Random