S nadšením baštící dítko nemusí být samozřejmostí. Nemluvící dítko, které se nad jídlem vzteká a vy se do něj marně snažíte vměstnat pečlivě a s láskou uvařený a samozřejmě vyvážený dokrm, může být ohromně vyčerpávající. Protože netušíte, co mu zase vadí a proč nechce jíst. Brzy vyvstane strašák jménem lékařské tabulky, které nemilosrdně určí, zda vaše dítko dobře prospívá či nikoliv. A vy pak jenom děláte možné i nemožné, abyste malého strávníka nakrmili.

Pro mou dceru (14. měsíců) jídlo rozhodně patří k těm nejoblíbenějším okamžikům dne. Její stravování jsem řešila velmi intuitivně a věřím, že i rozumně. Chci vám proto nabídnout naši zkušenost, kterou jsem sepsala do několika zastřešujích tipů, jak v dětech probudit zájem o jídlo. Mně a mojí dceři to funguje natolik, že mám občas strach, že napřed sní moje jídlo a pak i mě :).

1. Pěstujte zájem o jídlo od malička

Jídlo je nedílnou součástí našeho každého dne. Od doby, kdy jsme s manželem spolu, a že už je to pár let, ujížděli jsme si na dobrém jídle, chození do kaváren i vaření a pečení různých specialit. Není se proto čemu divit, že dceru jsme do našeho foodie světa zapojili už od jejího nejútlejšího věku.

Už do porodnice mi manžel přinesl kávu z oblíbené kavárny a několik zákusků ze Savoy. Konec šestinedělí jsme stylově oslavili opulentní snídaní v kavárně. Vždy byla součástí našeho stolování – nejprve v postýlce a pak ve své vlastní židličce. A nyní už jí musíme odevzdávat pravidelné desátky z našich jídel :). Též jsem si ji v židličce přisouvala ke kuchyňské lince, aby viděla, co se děje. Jasným krokem bylo i pořízení učící věže, protože, co si budeme povídat, vařit s desetikilovým dítkem na jedné ruce, je spíš pro superhrdinky.

2. Nabízejte, nenuťte

Od chvíle, kdy malá začala projevovat zájem o jídlo, dávala jsem jí ochutnávat i různé kousky zeleniny a ovoce. Po čase mléčné výrobky, luštěniny atd. Nejjednodušší cestou, jak ji naučit jíst bílý jogurt, bylo jí dávat ochutnat od sebe. Děti jsou jak opičky, které velmi rádi vás napodobí.

V našem případě bylo snadné dávat Anežce ochutnávat naše jídla, protože vařím převážně zdravě, proto jsem nemusela rozdělovat jídla pro nás a jídla pro ni. Pokud jsem vařila kořeněná jídla, odebrala jsem porci pro ní, než jsem přidala koření. Často není opravdu nutné vařit zcela speciální jídla pro děti a pro vás.

Pokud jí jídlo nechutnalo, nikdy jsem jí nenutila, ani jsem se jí nesnažila zabavit něčím jiným, bych do ní jídlo narvala. Věřím, že dá sama najevo, zda má hlad. Po čase jsem jí jídlo či danou potravinu nabídla znovu či v jiné formě. Např. jí moc nezaujala mrkev na chroupání, ale lehce spařená jí chutnala moc.

3. Zkoušejte nové a nové chutě

Je velmi zábavné sledovat dítě, jak ochutnává potraviny, které má poprvé v životě. Jaké dělá obličeje, jak dá najevo, že mu něco chutná a naopak nechutná. Samozřejmě s ohledem na jeho věk. I když se domnívám, že není zcela nutné se rigidně držet zaběhnutých pravidel ohledně zavádění jednotlivých potravin v tom a v tom měsíci.

Samozřejmě jsem se bála při zavádění prvních příkrmů, ale postupem času jsem si začala víc věřit a začala jsem dceři dávat různé druhy zeleniny, ovoce, vajíčko, neochucené mléčné výrobky (tvrdý kozí sýr miluje asi od 8. měsíce), maso, ryby, oříšková másla, vločky, luštěniny, kváskový chleba, máslo atd. Ale i čerstvé i sušené bylinky, opatrně jsem přidávala i koření. Vždy jsem se držela základních potravin v co nejvyšší možné kvalitě.

Zkoušela jsem i rozličné způsoby úprav jídel – jednou vařené ve vývaru, podruhé pečené v troubě, jindy vařené na páře. Rozmixované i kousky. Jednou na kolečka, jindy na hranolky. Prostě aby to dceru bavilo a překvapovalo.

4. Nechte se zkopírovat

Chcete naučit děti jíst zeleninu? Jezte ji i vy. Ke každému jídlu si nakrájejte misku zeleniny. Prospěje to vašemu zdraví i budoucímu zdraví vašeho dítěte. Jak jsem psala výše – dcera se naučila jíst bílý jogurt tak, že jej ochutnávala ode mne.

A nezapomínejte na důležitost společného stolování. Netvrdím, že občas nejíme v běhu, že nestihnu oběd dřív než v pět odpoledne (dcera samozřejmě ne :), ale kdo je dneska perfektní.

5. Dejte dítěti důvěru

Krmit nejmenší děti rozmixovanými, ať už doma připravenými, anebo kupovanými příkrmy, je často to nejjednodušší. Máte přehled, kolik dítě sní a zároveň z nich není takový bordel, jako když jí dítko samo.

Také jsem tak začínala. V necelém šestém měsíci dostala Anežka svůj první dýňový příkrm. Pak jsem zkoušela další a další druh zeleniny doporučené pro dané měsíce života. Nemůžu říct, že by to byl úspěch, ale ani neúspěch. Co mělo však obrovský úspěch? Dát jí do ruky kousek okurky, banánu, spařené mrkve, batáty atd. Nejprve nesnědla téměř nic, ale tahle forma jídla jí ohromně bavila.

Ze začátku je potřeba vzít odvahu do dlaně, protože strach z toho, že vašemu často ještě bezzubému dítku uvízne kousek jídla v krku a ono se začne dusit, je zcela logický. Snažila jsem se dopředu zjistit, jaké potraviny jsou vhodné a jaké nikoliv (např. ze začátku určitě není dobré dávat hrášek, kukuřici, borůvky – to vše by mohlo velmi snadno zaskočit) a pak jsem dceru bedlivě sledovala. Musím zaklepat, párkrát se zakuckala, ale ani jednou jsem nemusela zasáhnout.

Nikdy jsem zcela nedržela BLW formu stravování, naopak jsem ji brala jako doplněk a zpestření. Dnes, ve 14. měsících už 80 % stravy je touto formou, i když plně samostatná dcera není. Lžičkou i vidličkou už něco ukořistí, ale snídala by asi do oběda a já bych pak musela nejen vytřít celou kuchyň, ale rovnou i vymalovat :).

Nechci zabíhat do detailů BLW stravování, od toho jsou tu jiní odborníci. Tímto bodem jsem chtěla jen říct, že i když děti ještě nemluví a sami se zcela nenají, neznamená to, že musí být jen pasivně krmeni často ne příliš chutným dokrmem. Jídlo už takto nízkém věku může být zábava.